Letos jsem se po pauze opět vrátila k Zázračníku.
Co je Zázračník?
K Zázračníku mne už před lety inspiroval web http://wonderopolis.org/ a můj oblíbený citát, že „svět nezajde na nedostatek divů, ale údivu“ Během doby jsem si vytvořila seznam nejrůznějších otázek typu Proč je plameňák růžový? a každý žák jednu dostane zadanou. Najde odpovědi na webu či v knížkách, zpracuje krátký článek s ilustrací a vše publikuje na na webu. Už jsem Zázračník postupně vytvářela v (již neexistující) službě Posterous, pak jsem několikrát používala Blogger a letos došlo na nové Google Weby. Na hotový web pak navazuje komentování, zpracování testu apod. – podle složení třídy, zájmu a času.
Jak to bylo letos?
Letos jsem pro zadání práce použila Google Classroom a každý žák si své postřehy, texty a odkazy ukládal do svého dokumentu. Na základě toho si připravil svůj krátký článek.
Mezitím jsem připravila na 2 kliknutí web na svém účtu a pomocí skupinového mailu dala práva celé třídě k zápisu. Na webu jsem vytvořila jen domovskou stránku a jednu ukázkovou, aby byl vidět výsledek. Po dokončení článků si každý vložil svou stránku označenou jménem a společně jsme si ukázali jen vložení textu a obrázku. Každý žák už pak vytvořil stránku dle vlastního uvážení. Až po společném prohlídce webu dále upravovali čitelnost, některé chyby apod.
Co fungovalo?
Tvorba webu je neskutečně jednoduchá a srozumitelná. Je mnohem přístupnější než ve „starých“ webech. Momentálně je ideální na pro žákovské projekty.
Co pozlobilo?
Vlastně jen to, že nápad, aby 20 lidí současně vložilo stránku jsem měla zřejmě jen já. Google Weby s tím měly problém a museli jsme vkládání v čase rozložit. Letos jsem musela opustit i přímé komentování pod články – prostě to tenhle web neumí. Nahradila jsem je stručným formulářem, ale není to ono.
Obsahově web není dokonalý, ale to u šesťáků ani být nemůže.