Další dobíjecí akce s bláznivými lidmi, kteří o víkendu vyrazí, často přes půl republiky, na akci, na které nedostanou certifikát a na kterou jim nikdo neuhradí náklady. A že jich tady bylo! Dík MS v hokeji sice nakonec někteří nedorazili, ale i tak nás bylo víc, než jsme na počátku předpokládali. A nakonec těch 70 lidí naplnilo ImpactHUB vrchovatě.
Dopoledne bylo zaplněno přednáškami a převáděním, odpoledne pak workshopy.
Opět jsem se letos zasnila u povídání Radka Jansy, jak široké a zakořeněné je použití GoogleApps na jejich škole. Celé to dává smysl, sdílení je pohodlné a jednoduché a smysluplné. To by se mi fakt líbilo! Nicméně na konci srpna zase budu zapisovat dozory tužkou do papírové plachty a zase si bude někdo stěžovat, že se k ní dostal pozdě a teď má nevyhovující dozory. O školní filmotéce už raději ani nesním. Ale je vidět, že to jde, když se chce a je vůle. A šikovní a zapálení lidé.
Po povídání o Google učebně od Petra Caloně jsem začala docela vážně brát i chromebooky. Přestože tablet je tablet a nedám na něj dopustit, tak se stoupajícím věkem už přestávají být zajímavé koláže a animované postavičky a na gymnáziu bude chromebook rozhodně dobrou možností. Ale koneckonců proč ne i na ZŠ? Co třeba jedna klasická učebna s velkými monitory, jedna mobilní tabletová s patřičnými aplikacemi a jedna mobilní s chromebooky? Každý by si přišel na své, natrvalo by byla vyhrazená jen jedna třída a přesto by mohlo „počítače“ využívat mnohem více žáků.
I další přednášky byly zajímavé. Kdo třeba nikdy neviděl cardboard, tak byl určitě překvapený jeho jednoduchostí a možnostmi. A pokud se povede předváděnou aplikaci dotáhnout, tak to může být zajímavé. 3D virtuální svět k papírové krabičce za pár kaček. Jenom si nejsem jista, zda autoři zapracují poznámku z řad diváků a zpřístupní tento svět i slepcům.
Dopoledne zakončil Janek Wagner a myslím, že hlášku, že největším nepřítelem zavádění moderních technologii je ajťák si budeme pamatovat dlouho. A dopoledne nemohl skončit lépe než známým citátem z Alenky: „Musíš běžet ze všech sil, abys setrvala na jednom místě, chceš-li se dostat jinam, musíš běžet aspoň dvakrát tak rychle!“.
Odpoledních workshopů bylo celkem 6. V první vlně jsem musela povinně navštívila ten, který jsem vedla. 45 hektických minut věnovaných GoogleClassroom. Pokud měli účastníci svá zařízení a chuť, tak se do přihlásili do připravené učebny a vyzkoušeli si, co umožňuje. Protože akce byla BYOD, tak někdo jel na notebooku v prohlížeči, někdo měl tablet nebo mobil s různými systémy. Prostě jsme to vzali multiplatformně a snad vše fungovalo. Byl to opravdu jen stručný průlet tématem, ale protože v sále seděli lidé, kteří „umí“, tak věřím, že si už snadno dohledají zbývající možnosti. I když jsem po skončení věděla asi tři sta dalších důležitých věcí, které jsem neřekla.
V druhé vlně jsem se byla podívat u Jardy Maška na vteřinová videa. Konečně jsem byla dotlačena vyzkoušet si WeVideo – v prohlížeči, na chromebooku a nelituji. Ve vlaku, po cestě domů, jsem vyzkoušela i mobilní aplikaci. Na dennodenní pořizování videa sice nemám, ale nápad je to dobrý.
A pak už jen společná fotka a byl konec.
Nakonec to uteklo hrozně rychle a ani jsem nestihla promluvit se všemi, se kterými jsem chtěla. Neviděla jsem ani všechny workshopy, které jsem vidět chtěla. Ale podzim to jistí a věřím, že se na podzimní akci zase uvidíme.
PS. A slibuji, že po ní zmíním všechny, které jsem dnes vynechala a kteří mají na celé akci olbřímí podíl. Snad mi to Pavlína, Lenka, Slávek, Petra, Hanka a další a další odpustí.