Pořád testujeme různé možnosti, jak uchopit jednotlivá témata v infomatice. Když jsem použila množné číslo, tak je to není překlep. Momentálně učíme informatiku ve třech a různě se nám proplétá tandemová výuka a střídáme se i v ročnících, takže si osaháme všechny tři výuku napříč 2. stupněm ve všech ročnících.
Téma informační systémy patří zcela určitě k těm náročnějším. V nižšich ročnících stačí třeba jízdní řád a trochu map, ale u schopnějších deváťáků už je to málo. Všechny jsem prošly různými školeními, třeba na NPI u p. Šatry a loni jsme zkusili pracovat s CODA.io. Příšerky nakonec deváťáci zvládli, ale chtěli jsme to zkusit ještě jinak.
Letos přišly ke slovu využít obyčejné tabulky.
Předem nám bylo jasné, že výsledky nebudou tak efektní jako z CODA, ale zase deváťáci do tabulek přece jenom více vidí. Tématem byl malý školní bufet a jeho sklad.
Jak začali budovat svůj sklad
Začátek jsme pojali jako skupinovou práci po cca 3 lidech a opustili jsme pohodlné prostředí googlovské učebny a přesunuli se přímo na Google Disk. To znamenalo domluvit se a vytvořit sdílenou složku a pak ji nasdílet všem ve skupině a vyučujícím ještě k tomu.
Pak bylo třeba vytvořit základní číselník. Přes něj a hlavně přes čísla produktů je v celé práci vše provázáno. Omezení skladu bylo na 15 položek. Prodejní cena byla stanovena jednotnou marží. Sestavit vzorec byl největší problém, i když o hodinu dříve v matice s procenty řešili slovní úlohy levou zadní.
Dále bylo třeba vytvořit 2 jednoduché formuláře – jeden pro příjem na sklad a druhý pro prodej. To byla úplně nová zkušenost a ještě museli přidat omezení pro odpověď, protože produkty se zadávají podle číselníku.
V dalším kroku bylo třeba sklad oživit a naplnit, takže využít oba formuláře a prodávat a nakupovat. Po nějaké době jsme je nechali výsledky zobrazit v tabulkách a první fáze byla hotova.
Byly to rušné hodiny – spousta práce v prostředí, které takto napřímo moc nepoužíváme, spousta domlouvání a spolupráce.
Jak vše propojili
Tahle část byla určitě nejnáročnější, protože jsme úplně vystoupili z komforní zóny a dělali dost divné věci.
Ve sdílené složce si každý člen skupiny vytvořil svou vlastní tabulku, aby mohl zpracovat výsledky samostatně.
V prvním kroku bylo nutné tabulku propojit s číselníkem, příjmem a prodejem, takže nová tabulka musela mít více vhodně pojmenovaných listů. Na příslušném listu jsme použili funkci IMPORTRANGE, která právě toto umí (pro podrobnosti se podívejte do nápovědy)
Výchozí tabulka (např. číselník) musí mít nastavené sdílení, je třeba vhodně pojmenovat list, který budeme připojovat, aby se lépe psal vzorec a to vše ve sdílené tabulce, takže opět velký prostor pro domluvu a spolupráci. Pak ještě kopírování správné adresy a zajištění správného rozsahu buněk. A dělali to pro 3 tabulky. Ve skupině si pomáhli a objevovali sílu společných dokumentů – když už to fakt nešlo, tak si nakopírovali vzorec od někoho ze skupiny.
Tohle byla práce opravdu na celou hodinu, ale nakonec to měli všichni.
A to nejhorší bylo za námi a mohli jsme postoupit k výpočtům a interpretaci té hromady dat.
Přínos této části:
- práce se soubory přímo na Google Disku
- práce se sdílením a vůbec skupinová práce
- úplně nové využití tabulek
- ještě jednou skupinová práce
Co bych udělala příště jinak?
Asi bych nějak obešla práci s IMPORTRANGE, ta opravdu není pro každého. Třeba bych vybrala práci jedné skupiny (číselník + formuláře) a s těmito soubory by pokračovali všichni. Připravila bych pak sama velkou tabulku bych a sdílela ji k nakopírování.
Dokončení za týden 2.část